Topinambury

Slunečnice hlíznatá, neboli topinambur se pomalu začíná zabydlovat v našich zahrádkách. Tuto plodinu pěstuji již 4 roky a tímto krátkým článkem bych chtěl shrnout zkušenosti s jejím pěstováním. V podmínkách naší zahrady dorůstá tato mohutná rostlina výšky kolem 3 metrů. Pěstujeme buď jako trvalku, což dá méně práce, ale daleko lepší je hlízy každý rok přesadit na jiné místo. Zlepšuje to zdravotní stav rostlin a zvyšuje výnosy. Viděl jsem i topinambury v pytlích na balkoně. Hlízy sázím brzy na jaře, nejčastěji již po rozmrznutí půdy, nebo na podzim krátce před většími mrazy. Při podzimní výsadbě je důležité, aby rostliny vyrašily až na jaře. Hlízy sázím do hloubky asi 10 - 15 cm a ve sponu 30x60 cm. Při tomto způsobu pěstování vznikne hustá zelená stěna a půda je bohatě prorostlá hlízami, což účinně brání erozi. Hlízy je dobré vysadit do nižšího širokého hrůbku, který zpevní báze rostlin a sníží riziko vyvracení. V průběhu dubna se dostávají veškeré rostliny ven z půdy a velice rychle rostou. Topinambur během vegetace vytvoří obrovské množství nadzemní i podzemní biomasy, přesto není na hnojení náročný. Já hnojím topinamburový záhon králičím hnojem v dávce asi 10 l na čtvereční metr. Během vegetace občas přihnojím jíchou z králičího hnoje, plevele, nebo kopřiv. Zálivka není nutná a topinambur na ní ani příliš dobře nereaguje. Pouze ze začátku lze zálivkou urychlit prorážení rostlin ven z půdy. V souvislosti se zálivkou však nelze nezmínit negativní reakci topinamburu na letošní extrémně suchý rok. Na nadzemní biomase se vedra a nedostatek vody nijak neprojevil, ale hlízy byly drobné, méně kvalitní. Bude-li v budoucnu takovýchto extrémních let přibývat, lze uvažovat o závlaze topinamburů jako o nutnosti. Z tohoto hlediska je také mnohem lepší sázet topinambur na podzim. Během vegetace je možné rostliny mulčovat (pokusím se pěstovat topinambur stejně jako brambory v tlusté vrstvě mulče) a koncem léta, kdy rostliny dosahují plné výšky je nutné přivázat trsy lodyh k tlustým kůlům, nebo jiné opoře, aby se nevyvracely. Stalo se mi, že mohutné trsy zcela zničily dřevěný plůtek, ke kterému jsem je přivazoval. Během pozdního léta a na podzim rostliny kvetou. Semena se vytvářejí pouze vzácně a to jen u některých odrůd, jiné odrůdy u nás nekvetou vůbec. Všeobecný názor botaniků je, že veškeré zplanělé populace slunečnice hlíznaté jsou vegetativní potomci dovezených hlíz (topinambur pochází z Ameriky, původně rostl v pásu od jižní Kanady až po Brazílii). Je však možné, aby zplanělé populace vytvářely tak malé a nehodnotné hlízy, v habitu odlišné rostliny a velmi bohatě kvetly? Jistě zde hrají vliv i podmínky, ale podobné populace jsem měl možnost spatřit i v kvalitních půdách a příznivých polohách. Letos se mi podařilo získat několik semen slunečnice hlíznaté pro experimenty. 

Sklizeň nastává, když jsou spodní listy suché a vrchní žloutnou. Nejlepší je trsy nejprve odvázat od opory, vyvrátit a poté hlízy uspořádané v hnízdech kolem každého trsu vykopat. K tomuto účelu bohatě postačuje úzká motyčka. Lodyhy je vhodné odseknout mačetou. Ta je vůbec při sklizni topinamburů velice užitečná. Hlízy se musí oddělit často i silou od podzemních orgánů podobných oddenkům - stolonů. Tento problém je hlavní příčinou malého rozšíření topinamburové kultury na polích. Téměř veškerá pole s topinamburem v České republice slouží ke krmení zvěře v zimním období. V našich podmínkách netrpí topinambur žádnou závažnější chorobou, pouze ke konci sezóny je patrné napadení padlím, proti kterému není třeba nějak zakročit. Ze škůdců jsem pozoroval pouze slimáky v omezeném množství na mladých rostlinách. Naopak vegetační vrcholy topinamburů skýtají úkryt užitečným škvorům a to v dosti velkém množství. Na květech bývají vidět včely i jiní opylovači, pro které tvoří topinambur prakticky jediný zdroj potravy v pozdním létě. Často se tvrdí, že se topinamburu nejde zbavit a je silně zaplevelující předplodinou. Na Slovensku je dokonce jeho pěstování zakázáno z důvodu invazivního charakteru této rostliny. Pravda však leží poněkud jinde. Je neoddiskutovatelné, že slunečnice hlíznatá patří mezi zaplevelující předplodiny. Problémem se ale může stát jen v narušeném prostředí konvenčního zemědělství. Bez mechanizace za použití ruční práce nedochází tak často k nechtěnému dělení hlíz, které zvyšuje množitelský potenciál. Při ručním sběru je také možné pečlivě vybrat veškeré hlízy ze země. Potíž nastává pouze v kulturách, kde není možná okopávka (husté porosty trvalek). Tam se může dostat tato rostlina jen zcela náhodně z upadlé hlízy, nebo s navezenou půdou. Vyroste-li v takové kultuře topinambur, musíme ho zlikvidovat neustálým vytrháváním rostoucích lodyh. Při pečlivém pletí topinambur vydrží v porostu asi půl sezóny, je tedy mnohem menším nebezpečím, než pýr. Topinambur je snad nejuniverzálnější plodinou, kterou mám možnost pěstovat, zde je jen malý výčet využití: 

• květy: pro ozdobu, k získání semen, pastva pro včely a jiný hmyz v pozdním létě 
• vegetační vrcholky: slouží jako úkryt pro škvory 
• listy a lodyhy: krmivo pro hospodářská zvířata, listy žerou králící, dle internetových zdrojů i kozy, úžasný zdroj biomasy k obohacení půdy, nebo do kompostu, jako zástěna před prachem, hlukem, nevítanými pohledy 
• lodyhy bez listů: (k odstranění listů použijte mačetu) tyčky pro rajčata, ideální ke konstrukci různých zahradních staveb 
• stolony: můžete použít do základů vyvýšených záhonů 
• hlízy: náhrada brambor a řepy v kuchyni (bramboráky, polévky, příloha, kaše, řepánky, buchty, saláty, lze konzumovat syrové, neobsahují solanin, vhodné pro diabetiky, místo škrobu obsahují inulin), krmivo pro lesní zvěř a prasata 

A našlo by se i mnoho dalších využití. Slunečnice hlíznatá se do budoucna může stát velmi významnou plodinou, protože vyžaduje minimum péče a poskytuje vysoké výnosy. Dejme ji tedy šanci na své zahrádce. Tato plodina je dar přírody člověku, který by byl škoda odmítnout. Na závěr malé shrnutí: 

KLADY PĚSTOVÁNÍ TOPINAMBURŮ 

• vysoký výnos hlíz 
• velké množství biomasy ke krmení i zúrodnění půdy 
• přitahuje užitečné živočichy (škvory, včely...) 
• univerzální plodina 
• zpestření jídelníčku i základní potravina 
• konkurenceschopnost, není třeba plet 
• vysoká odolnost proti chorobám, škůdcům, nepříznivým podmínkám, mrazu, chudým půdám všech druhů a typů,... 
• minimální náročnost při pěstování 
• není třeba zálivka (zatím), ani hnojení 
• zkrátka typická permakulturní plodina 

ZÁPORY PĚSTOVÁNÍ TOPINAMBURŮ 

• hlízy se od stolonů špatně oddělují 
• hlízy se dají skladovat poze ve vlhkém písku, nebo přímo na záhoně (v hlíně nemrznou, ale ve sklepě uložené jako brambory seschnou)
• při neopatrném zacházení se může stát plevelem (osobně jsem s ním nikdy neměl větší problém) 

Přeji hodně úspěchů při pěstování této perspektivní plodiny.