Hospodaření se sněhem

Tak ani nevím, co mě vedlo k napsání tohoto článku. Podívejte se za okna a jestli nebydlíte u sjezdovky, nebo nevlastníte sněžné dělo po sněhu ani památky. Ale přesto jsme se i v nížinách sněhové nadílky tuto zimu již dočkali. Člověk si to uvědomí až při vyhrnování, nebo při zimní procházce na zahradě. Sníh to není něco, co nám úmyslně přidělává starosti, je to dar. Stejně jako půda, rostliny, světlo, teplo, nebo voda. A co je sníh jiného, než voda? Asi už víte, kam tím mířím. Sníh můžeme brát jako pro nás velice výhodné skupenství vody. Zatímco v létě se ve vedru taháme s konvemi v zimě stačí vzít vyhrnovák a jako s lopatou sníh naházet na záhony. Na jaře se bílá peřina rozpustí a pro první jarní bude vláha zajištěna. Třeba pro takové plodiny jako je mrkev, nebo kořenová petržel je časná vláha pro vzklíčení rozhodující. Jak tedy hospodařit se sněhem? Je to relativně jednoduché. Primární jsou pro nás tři oblasti. Zaprvé zeleninové záhony, kde potřebujeme vláhu pro jarní výsevy. Dále se sníh hodí ovocným dřevinám. Kolem jejich kmínků můžeme vytvořit ochranné kupky sněhu, které brání vymrznutí stromu. Při krutých zimách se totiž často stává, že ovocné dřeviny vymrzají až do výšky sněhové pokrývky. Tady tedy jde také o termoizolační vlastnosti sněhu. Další oblastí použití sněhu jsou záhony trvalek, kde využíváme stejného principu, jako u dřevin. Chráníme trvalky před vymrznutím. Kde sníh vezmeme? Základním zdrojem jsou střechy, cesty a terasy. Po vyčerpání tohoto zdroje je tady ještě trávník, který sice také může vymrznout, ale lepší přijít o trávník, než o trvalky. Sníh je zároveň indikátorem studených oblastí zahrady. Můžeme to poznat podle doby, po kterou se udrží na daném místě v zahradě. Kupříkladu na vyhřáté terase zmizí rychle, ale v drobných údolíčcích na trávníku se drží dlouho. Závěrem lze říci, že sníh má dvě základní vlastnosti: termoizolační a jako vláha po jeho rozpuštění.