Tři důvody proč pěstovat koukol

Slovo koukol bylo po celou historii českého zemědělství spjato se slovem plevel. Pěťour, pýr, svlačec, ježatka, koukol... Všechny tyto rostliny jsou známými plevely. Ubírají místo a živiny kulturním rostlinám, soupeří s nimi o vláhu i sluneční světlo. Posledně jmenovaný se však od ostatních liší. Zatímco většina plevelů úspěšně odolává tlaku orby, herbicidů i trpělivého ručního pletí na zahrádkách koukol podlehl a z dříve běžné rostliny je dnes rostlina vzácná. Úbytek koukolu na polích způsobilo především používání herbicidních přípravků ale i lepší čištění osiva. Zde jsou tři důvody, proč se s koukolem podělit o trochu místa a živin na záhoně: 

AGROFYTOCENÓZA 

Tímto slovem se obvykle označuje společenství rostlin vyskytujících se na zemědělsky obhospodařované půdě. Po dlouhá staletí jsme se snažili většinu agrofytocenózy zlikvidovat a zachovat pouze jediný druh, pěstovanou kulturní rostlinu. Nyní, když se nám to téměř podařilo, je na čase zhodnotit, zda skutečně takové "společenství" jednoho druhu potřebujeme. Monokultury se lépe a "racionálněji" sklízí, hnojí, zalévají i plejí. Lépe se na ně dají aplikovat herbicidy, růstové regulátory i pesticidy. Vždy je nutné zohlednit potřeby pouze jednoho rostlinného druhu. Na druhou stranu postupně přicházíme na nevýhody rozlehlých lánů jediné plodiny. Půda se rychleji vyčerpává, není po celou sezónu pokryta rostlinným krytem a může nastat eroze. Je nutné použít více pesticidů, protože tlak škůdců i chorob se zvyšuje. Jeden druh rostliny nehospodaří s půdou tak dobře jako celé společenstvo. To přirozeně není argument pro míchání semínek koukolu do osiva obilí, nedostatky lze řešit smíšenými kulturami, kde jsou všechny komponenty užitečné. Uplatnění koukolu spíše vidím v (od hlavního porostu izolovaných) výsevech divokých a polodivokých letniček. Lze tak například se svazenkou, vikví, vlčími máky nebo dalšími rostlinami vytvořit jednoduchý "biopás" který poslouží k obohacení zahrádky, políčka i krajiny. Na rozmanité biotopy se vážou rozmanité organismy. O užitečnosti slunéček, škvorů i dalších druhů hmyzu bylo již napsáno mnoho. Právě takové výsevy se jim mohou stát domovem. Je určitě lepší divokým živočichům vyčlenit kousek půdy osetý zeleným hnojením nebo "plevely", než se pak potýkat s následky přemnožení jedněch a nedostatku druhých. 

KOUKOL NA ČERVENÉ LISTINĚ 

Koukol polní, dříve známý plevel se nyní řadí mezi kriticky ohrožené rostliny. Pěstovat a množit kriticky ohrožené rostliny je určitě záslužná práce. Můžeme tím přispět k záchraně druhu. Zahrádky a políčka tak mohou sloužit jako ostrůvky výskytu, živoucí genové banky pro případ, že rostlina ve volné přírodě vyhyne. Odtud je pak možné zase druh navrátit na jeho přirozená stanoviště. Koukol je navíc velmi snadné pěstovat. Lze ho sít již od časného jara až do května. Na sponu příliš nezáleží, rostliny se přizpůsobí. Nároky na půdu i srážky jsou velmi nízké, takže vám mnoho práce nepřidělá. 

OKRASNÝ KOUKOL 

Květy koukolu mají příjemnou růžovobílou barvu, takže stojí za pozornost i jako nenáročná okrasná letnička. Dokonce lze zakoupit i semena šlechtěného kultivaru s velkými květy. Ani plody, tobolky s odstávajícími kališními lístky nevypadají špatně. Plody na horním konci pukají a ukazují velké množství černých matných semen, asi 2 nebo 3 milimetry velikých.  

Pokud vás koukol jakožto divoká nenáročná letnička zaujal, semena rád poskytnu v rámci svého semenářského výměnného programu!  

(více info: semenareni@seznam.cz)