Sazenice

Pomalu se blíží polovina března. Venku se otepluje a více svítí sluníčko a za okny na parapetech se už rozrůstají drobné rostlinky z prvních výsevů. Jedná se především o papriky (sladké i pálivé), ale i o brukvovité rostliny: kedlubny, kadeřávek, květák, nebo brokolici. Postupně se přidává i salát a další papriky z pozdějších výsevů. Klíčí již také mochyně peruánská. Z květináčků vyrostly marhaníky (granátová jablka) a klíčí i annony (druh tropického ovoce). Nesmíme zapomenout ani na celer a lilek. Pro předpěstování je důležitých několik věcí. 

1. nepřemokřit substrát Optimální vlhkost je taková, aby byl stále tmavě zbarvený a na dotek vlhký, ale netekla z něj a nestála na něm voda. 
2. zajistit dostatek světla To bývá největším problémem. Okno totiž propouští jen část světla. V zimě jsou také kratší dny a méně světla. Můžeme přisvěcovat umělým světlem, ale to je energeticky náročné a ne zcela slučitelné se zásadami permakultury. Moje zkušenosti v tomto směru jsou takové: mezi plodinami jsou propastné rozdíly v nárocích na osvětlení. Zatímco papriky jsou relativně skromné, salát vyběhne velmi rychle. Dále je třeba volit vždy jižní okno. Naprosto nevhodná jsou okna severní a západní. Rozdíl v množství slunečního záření je překvapující. Pokud máte vysoký spodní rám okna, je vhodné postavit výsevní misky na podložku, která je vyzvedne až nad tento rám. Zde hraje každý centimetr roli. Při dodržení těchto zásad budou na světlo méně náročné rostliny (papriky) růst prakticky normálně, ale náročnější plodiny přes veškerou snahu trochu vyběhnou. To pak řešíme hlubší výsadbou při přepíchání. 
3. zajistit dostatek místa Hned po předchozím bodu největší potíž. Místem na parapetech je třeba šetřit. Volím vždy takové rozmístění výsevních misek, truhlíků a květináčů, abych co nejvíce využil omezený prostor parapetu. Hranaté nádoby dávám těsně k sobě, kulaté květináče také a do vzniklých mezer o přibližně trojúhelníkovitém tvaru vkládám menší kelímky. Nejvyšší nádoby stavím do přední části parapetu, menší blíže k oknu. Tím se zabrání stínění malých nádob velkými. Někdo zavěšuje truhlíky i jiné nádoby od horního rámu okna nad parapet. Vzniknou tak dvě řady nad sebou. Toto řešení je však spíše krajní. Horní řada samozřejmě spodní stíní a při nedostatečném uvázání hrozí riziko pádu a zničení rostlin. Je také třeba zajistit dostatečný odstup sazenic od sebe. Na to myslíme již při výsevu a přepichování. Kolik místa tedy doopravdy potřebujeme? Já jsem pokryl svou "zahrádkou za okny" 1,7 čtverečního metru. To je slušná plocha. Běžné rodině však stačí podstatně méně. Nárůst plochy je u mě způsoben jednak pokusem s exotickými rostlinami, které zabírají asi 0,5 m2. Dále vysévám podstatně více, než potřebuji, abych měl na rozdávání a výměny. Pak také vysévám ve velkém chilli papričky. Takže 0,5 m2 by mělo stačit pro průměrnou rodinu. To ale za předpokladu, že má kam sazenice zasadit ještě před výsevem tykví a okurek (to znamená do začátku dubna). Na zahradě mám foliák, který na zimu uklízím. Něco na ten způsob stačí. Pokud není kam sazenice před finální výsadbou dát, je třeba plochu minimálně zdvojnásobit. Pro zajímavost u moderních parapetů (šířka kolem 30 cm) odpovídá jeden metr čtvereční přibližně 3,3 metrům délky parapetu. 
4. výživa Při klíčení rostliny nepotřebují žádné živiny. Jak je to možné? Mají zásoby živin ve svých děložních lístcích. Ty po čase vyčerpají a až od té doby, kdy už je kořenový systém řádně vyvinut začínají čerpat živiny z půdy kolem. Ani mladé rostlinky nepotřebují mnoho živin. Své sazenice nehnojím, dokud je nepřesázím do foliáku. Poté používám zředěnou jíchu z kopřiv, nebo plevele. Letos vyzkouším i jíchu z králičího hnoje. I tak je hnojení mírné. Volím koncentraci 10% a zalévám touto směsí přibližně jednou za 14 dnů, někdy i méně. Očekávám, že jícha z králičího hnoje bude silnější.  
5. zajistit dostatečnou teplotu Nebývá to až takový problém. Většina obytných místností je vytápěna na 20 - 22°C. Tato teplota bohatě stačí salátu, celeru i brukvovitým rostlinám. Plodová zelenina, zvláště lilek a papriky potřebují ideálně vyšší teplotu. Té docílíme tak, že výsevní misku zakryjeme potravinářskou folií. Nezapomeneme ji ale několikrát denně sundat a větrat. Mně se tato metoda osvědčila. Paprika, která může klíčit až měsíc mi klíčí již po týdnu, někdy i dřív. Čerstvá semena právě vyňatá z plodu klíčí již druhý den! 

Přeji hodně pěstitelských úspěchů!