Rajčatobrambora, aneb další obchodní trik

Nedávno jsem navštívil jeden řetězec, ve kterém prodávají mimo jiné i podivuhodnou rostlinu, která pod zemí vytváří bramborové hlízy a nad zemí rajčata. Jedna zázračná rostlinka vás vyjde na 200 korun. Je to lež? Je cena přemrštěná? Často slýchám lidi říkat, že "to asi zkřížili nějak". O křížení rajčat a brambor se skutečně vědci pokusili, takže nápad není nový. Výsledkem bylo jen několik naprosto sterilních rostlin. Takže za zázračnými rostlinami nestojí úsilí genetiků, nýbrž šikovnost a obratnost obchodníků. Pokud se podíváte na rajčatobramboru blíže, uvidíte v místě, kde rostlina vyrůstá z květináče podivný útvar na stonku. Horní část je dosti zduřelá a spodní nepřirozeně tenká. Stejně tak jako ovocné dřeviny se dá i zelenina roubovat. Dělá se to především u tykvovitých, paprik a právě rajčat. Místo běžné rajčatové podnože tedy stačí ke kýženému výsledku použít bramboru. Ani tato myšlenka není nijak nová. I u nás v minulosti ojediněle docházelo k roubování rajčete na bramboru. Nejde tedy o lež, ale cenově značně přehnanou záležitost. Protože mě daná věc zajímá, započal jsem experiment, kdy jsem na opožděnou bramboru odrůdy Impala narouboval rajče odrůdy Stupické polní rané. Zatím se zdá, že rajče vadne, ale neumírá. Pokud se experiment zdaří, zveřejním návod v dalším článku. Hlavní předností roubování rajčete na bramboru by měla být úspora místa. Rajče s bramborou srůstá, protože oba druhy patří do čeledi lilkovitých. Do stejné čeledi náleží i paprika, lilek a mochyně peruánská. Dočkáme se tedy zahrádek posetých rajčaty, paprikami, lilky a mochyněmi, pod nimiž se nalézají chutné brambory? Další možností by mohlo být roubování divokého rajčete na bramboru. Vzhledem k rezistenci divokého rajčete by pak brambory nebyly napadány plísní bramborovou.