Vyhledávání

Kontakt

Pěstování topinamburů

10.12.2014 17:43

Topinambur (pravým jménem slunečnice hlíznatá) pochází z Ameriky, ale daří se jí i v našem prostředí. Jde o asi 2 až 3 metry vysokou rostlinu. Že patří mezi slunečnice rozhodně nezapře. Silné stonky jsou chlupaté, stejně tak i velké listy slunečnicového tvaru. Rostlina je oproti slunečnici mohutnější, vyšší, z paždí listů vyrůstají mohutné zálistky (na rozdíl od rajčat není třeba je odstraňovat). Z jedné zasazené hlízy vyrůstá celý trs stonků. Celá rostlina je více méně zelená, jen stonek bývá občas mírně nafialovělý a to hlavně k vrcholu. Kvete v průměru 10 cm velkými květy žluté barvy. Vypadají jako malé slunečnice a na vrcholu rostliny jí je vždy několik. Ne všechny odrůdy topinamburů ale stihnou v našich podmínkách vykvést. Kvetoucí odrůdy začínají kvést od konce září a kvetou až do začátku prosince (v teplém prostředí). Semínka dozrát nestihnou. Pro zajímavost jsem při sklizni květy uřezal a vyndal z nich dvě nejvyvinutější semínka, která vyzkouším v "paprikovém" termínu vyset k předpěstování (únor). Ale asi nebudou klíčivá. V případě, že by se to povedlo a semínka vzklíčila měly by rostlinky oproti sázeným minimálně měsíc náskok a semínka by mohla dozrát. Proč ale zkouším náročné pěstování ze semínek, když si můžu topinambury pohodlně množit hlízami? Chci vypěstovat rostliny adaptované na středoevropské klima. Jestli se to povede napíšu příští rok. Pod zemí se nachází bílé, nebo nafialovělé hlízy různých tvarů pro které se topinambur, zvaný sladké brambory pěstuje. Hlízy se vytváří v několikakilových "hnízdech" asi pět až padesát centimetrů pod povrchem půdy. Každá rostlina (trs) poskytuje minimálně jeden desetilitrový kyblík hlíz. Hlízy se využívají jako krmivo, nebo druhořadá potravina. Sami nemáme prasata a tak topinambury směňujeme za brambory. Prasatům prý velice chutnají. Významný rakouský permakulturista Sepp Holzer si to vysvětluje jejich zvláštní vůní, která je pro prasata prý tak lákavá, že ryjí na pastvě ještě dlouho potom, co sežerou poslední hlízu. Jako potravina se nám ale topinambury příliš neosvědčily. Za syrova sice mají velmi dobrou a sladkou chuť (asi jako syrová řepa cukrovka) ale po upečení sladkost vymizí a zvýrazní se jejich specifická chuť, která není některým lidem příjemná. Rovněž se nedají loupat (díky svému komplikovanému tvaru). Natí se prý dají krmit domácí zvířata, ale to nemám ověřené. Hlavní silné stonky jsem ale využil na dostavování své polozemnice na zahradě. Konkrétně se hodí na zhuštění střechy při nedostatku klacků. Zbytek lze bez obav zkompostovat. Jak se topinambury pěstují? Nevyžadují téměř žádnou péči, ale spíše prostor. V březnu zasadíme hlízy přímo na záhon (příští rok je vyzkouším předklíčit jako brambory, co z toho vzejde :) Můžeme je zalít, ale není to třeba. Sázíme na spon asi 50x50 - 100 cm. na hustotě porostu příliš nezáleží, ale pod půl metru bychom jít neměli. Můžeme si pamatovat pravidlo, že brambory se dávají zhruba na jednu stopu od sebe a topinambury na dvě. Podle počasí se asi po týdnu nebo dvou objeví klíče nad zemí. Ty rostou a vyvíjejí se do rostlin zcela bez péče. Problém nastává asi v září, kdy začínají rostliny kvést. Trsy se rozklesávají vlivem podzimního deštivého počasí. Proto se musí přivázat k velice silnému kůlu přírodním provázkem. V krajním případě hrozí jejich vyvrácení. Sklizeň nastává asi od poloviny listopadu až do jara. Znamením pro zahájení sklízení je žloutnutí rostlin vlivem opakovaných mrazů. Při sklizni odvážeme nejprve trsy od kůlů a vyvrátíme je, čímž se odhalí podzemní hnízda hlíz. Nepostradatelným pomocníkem při sklizni je mačeta. Tou nejprve oddělíme stonky od hnízd a odsekáme zálistky a listy od hlavních stonků. Pokud nebudeme stonky používat ke stavebním účelům můžeme zkompostovat nebo zkrmit nať v celku. Sklizeň hlíz provádíme do kolečka kbelíky za pomocí úzké motyčky. Dáváme si záležet na tom, abychom vybraly veškeré hlízy, aby se pozemek na příští rok nezaplevelil. To je reálné nebezpečí. Topinambur má výtečnou působnost na strukturu půdy. Ta za jedinou sezonu získá žádanou hrudkovitou strukturu a to téměř bez práce. Rovněž se půda zcela zbaví plevele a to zejména pýru se kterým je věčný problém. Na příští sezonu si uložíme hlízy do sklepa do vlhkého písku. Samotné narozdíl od brambor hlízy vysychají. Tak se cyklus opakuje. Dále bych se chtěl zmínit o genetické diverzitě topinamburů. Stejně jako brambory byly topinambury z Ameriky přivezeny v malém množství. Přesto se u nás vytvořilo několik odrůd. Profesionálně byla vyšlechtěna odrůda běloslupké a několik dalších. Já jsem topinambury sbíral celý minulý rok ve zplanělých porostech v přírodě a na polích. Nakonec mi na zahradě vyrostly tři odrůdy. Jedna kvetoucí, druhá nekvetoucí a třetí trsnatá. Tak jsem pracovně nazval odrůdu nižšího vzrůstu (1,5 m) se slabými stonky, malými téměř nepoužitelnými hlízami a velkým počtem stonků v trsu. Tu bych doporučil tam, kde je málo místa - na menších zahrádkách a záhonech. Kde získat sadbu? Na internetu lze získat profesionální odrůdy a v porostech v přírodě různé zajímavé odolné typy. Dále by se mohly hlízy vyměňovat prostřednictvím zdejšího seznamu. Určitě v příští sezoně pěstování topinamburů zkuste.     

Diskusní téma: Pěstování topinamburů

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.